CZ EN DE

Ryby v Živé vodě

Kapr obecný

Neznámější česká ryba – dala pojmenování celé čeledi kaprovití (Cyprinidae). Jde o sladkovodní druh typický pro cejnové pásmo. Kapra dnes nalezneme v řekách a stojatých vodách Evropy a Asie, dlouhodobě obývá úmoří Aralského jezera, Černého a Kaspického moře. Kapr je všežravý. V přirozených podmínkách upřednostňuje živočišnou potravu – především zooplankton a drobné živočichy dna (larvy hmyzu apod.). Ve vhodných podmínkách může dosáhnout délky i přes 100 cm a hmotnosti nad 20 kg. V dnešní době je druhem s největším hospodářským významem v rámci celé Evropské Unie. Chová se v mnoha formách šupinatosti. V Japonsku je oblíbená šlechtěná barevná forma - kapr koi.

Karas obecný

Druh čeledi kaprovití (blízce příbuzný kaprovi). Obývá stojaté vody, především tůně a rybníky bohaté živinami. Vyznačuje se obdivuhodnou schopností přežít i v nehostinných podmínkách s minimálním množstvím kyslíku. Je všežravý. Velmi se podobá kaprovi, dorůstá však menších rozměrů (maximálně do 3 kg a 50 cm, v nehostinném prostředí zakrslá forma 10 cm). Dříve šlo o běžnou rybu často používanou rybáři jako nástražní. Dnes je čistá forma karase obecného čím dál vzácnější kvůli úbytku lokalit výskytu (například požární nádrže) a masového rozšíření nepůvodního karase stříbřitého, který se s ním kříží. Karase stříbřitého můžete vidět v našem dotykovém akváriu s nepůvodními druhy.

Bolen dravý

Obývá cejnové pásmo. Jde o sladkovodní druh z čeledi kaprovití (Cyprinidae). Dlouhodobě se vyskytuje v řekách a stojatých vodách střední a východní Evropy. Bolen je striktně dravou rybou. V dospělosti se zaměřuje především na drobné druhy ryb, občas loví i hmyz či obojživelníky. Dožívá se nejvýše 15 let, kdy dosahuje i délky přes 110 cm a hmotnosti okolo 15 kg. Je oblíben především sportovními rybáři pro svou bojovnost. Z kulinářského hlediska je maso bolena méně kvalitní.

Okoun říční

Sladkovodní druh z čeledi okounovití (Percidae) obývající cejnové pásmo. Dnes se již vyskytuje téměř ve všech řekách a stojatých vodách mírného pásma Evropy, částečně i Asie. Okoun je menším dravým druhem, žijícím zpravidla v početných hejnech. Loví především drobné druhy ryb, případně jiné vodní organismy, výjimečně hmyz. Největší jedinci dosahují délky zpravidla do 50 cm a hmotnosti okolo 3 kg. Pro vysokou kvalitu masa je mezi rybáři vyhledávaným druhem.

Candát obecný

Obývá cejnové pásmo. Je to sladkovodní druh z čeledi okounovití (Percidae). Původní domovinou je povodí Dunaje a Volhy. Dnes se již vyskytuje v řekách a stojatých vodách celé Evropy. Candát je dravým druhem ( upřednostňuje drobné druhy ryb a vodních živočichů). Pro vysokou kvalitu masa je velmi oblíben. V optimálních podmínkách dorůstá do délky přes 110 cm s hmotností okolo 15 kg. Nejstarší evidovaný jedinec měl 21 let.

Štika obecná

Dravý sladkovodní druh z čeledi štikovití (Esocidae). Obývá cejnové pásmo. Dnes se již vyskytuje v řekách a stojatých vodách celé Evropy, Severní Asie a Severní Ameriky. Již malé štiky (od velikosti 4 cm) žijí striktně dravě. Živí se převážně rybami, v potravě se mohou vyskytnout i obojživelníci, vodní ptactvo či hlodavci. Štika je velmi oblíbeným druhem sportovních lovců pro atraktivitu lovu i dobrou kvalitu masa. Štika se může svou délkou přiblížit i 1,5 metru s váhou přes 25 kg.

Sumec velký a sumec velký albín

Cejnové pásmo - sladkovodní druh z čeledi sumcovití Siluridae. Vyskytuje se v dolních tocích velkých řek a rozlehlejších stojatých vodách úmoří Černého a Baltského moře. Sumec je největším dravcem Evropy s délkou přesahující běžně 2 metry a hmotností okolo 100 kg. Loví nejen ryby, ale i ostatní živočichy, jako obojživelníky, vodní ptactvo, či hlodavce. Sumec je velmi oblíbeným druhem sportovního rybolovu. Je ceněn i pro specifickou kvalitu masa s větším obsahem tuku (výborné například k uzení). V naší expozici uvidíte i formu albín.

Pstruh obecný

Pstruh (čeleď lososovití – Salmonidae) je symbolem čisté vody a nespoutané přírody. Jako pstruhové pásmo jsou označovány právě divoké podhorské potoky a vody s vysokým obsahem kyslíku. Kromě nejznámější potoční formy pstruha s typickými červenobílými a tmavými tečkami se můžeme setkat i s formou jezerní a dokonce mořskou. Pstruh je v České republice jednou z nejoblíbenějších sportovních ryb a má také široké kulinářské uplatnění. Z důvodu rostoucího zájmu rybářů a znečištění i regulacím vodních toků bohužel jeho stavy spíše klesají. Bývá doplňován (ekologicky nepříliš vhodně) nepůvodním sivenem či pstruhem duhovým.

Pstruh americký duhový

Pstruhové pásmo - sladkovodní druh z čeledi lososovití Salmonidae. Původní domovinou jsou řeky Severní Ameriky a Asie, které odtékají do Tichého oceánu. Dnes je hojně vysazován do pstruhového pásma řek nejen u nás pro účely sportovního rybolovu. Je též průmyslově chován pro potravinářský trh. Pstruh duhový je všežravec upřednostňující živočišnou potravu, především hmyz, mlže, drobné vodní obratlovce, včetně ryb. V oblastech původního výskytu dosahuje běžně délky přes 70 cm s hmotností nad 6 kg.

Cejn velký

Sladkovodní druh cejnového pásma z čeledi kaprovití. Hojně se vyskytuje téměř ve všech řekách a stojatých vodách celé Evropy, s výjimkou Skandinávie, Pyrenejského poloostrova a Balkánu. Cejni se nejčastěji zdržují ve velmi početných hejnech. Cejn je všežravý s preferencí zooplanktonu a bentosu, tedy drobných živočichů žijících ve vodní ploše i usazeninách dna. Nejčastěji dosahuje délky okolo 40 cm a hmotnosti do 1 kg, jsou však známí i jedinci délky přes 70 cm a váhy 4 kg. Z hospodářského hlediska je druhem spíše plevelným, potravně konkurujícím kaprovi. Maso je méně kvalitní, avšak velmi vhodné k marinování a uzení.

Jelec tloušť a jelec jesen

Druhy parmového pásma, čeleď kaprovití. Středně velké pohledné ryby, tloušť s válcovitým, jesen s vyšším tělem. Žijí v tekoucích vodách s výjimkou pstruhových bystřin prakticky na celém našem území. Jsou známí svou celoroční aktivitou. Jelci jsou všežravci, zejména jeseni dávají přednost živočišné potravě. Maximální doložená délka života je 20 let. Běžná velikost je 25 - 45 cm, maximum 75 cm.

Lín obecný

Lína snadno přehlédnete – však také nenápadanost a „maskovací zabarvení“ je jeho strategií, jak uniknout pozornosti dravců. Svou šedozelenou barvou dobře splývá s vodními rostlinami ve vodních nádržích i mělkých tůňkách. Zvládá i nedostatek kyslíku. Náleží cejnovému pásmu, u nás ho hledejte kromě expoziční nádrže také v mokřadní tůni. Přítomnost lína prozrazují řetízky vzduchových bublin u hladiny vznikající při tom, jak přerývá bahno dna a hledá tam něco k snědku, nejčastěji drobné bezobratlé živočichy, nepohrdne ani rostlinnou stravou. Lín je s oblibou loven pro své chutné maso, průměrní jedinci dorůstají kolem 25 cm s váhou 0, 3 kg.

Ouklej obecná

Drobný sladkovodní druh z čeledi kaprovití. Hojně se vyskytuje téměř ve všech řekách a stojatých vodách z úmoří Černého, Kaspického a Baltského moře. Tvoří velmi početná hejna, zdržující se zpravidla těsně pod hladinou, kde loví především náletový hmyz. Ouklej je drobná rybka zřídka přesahující 25cm. Je významnou potravní složkou vod jako kořist pro dravé druhy ryb.

Plotice obecná

Tato drobná hojná rybka z čeledi kaprovití obývá větší část Evropy. Na životní prostor není náročná, najdeme ji v tocích i stojatých vodách parmového i cejnového pásma. Není vybíravá ani potravně, živí se pestrou škálou rostlinné i živočišné potravy. Potravu přijímá a je aktivní celý rok. Z toho důvodu ji někteří sportovní rybáři rádi loví. Jiní ji používají jako nástrahu na dravce. Někdo zná plotici pod označením bělice, je nejtypičtějším zástupcem skupiny tzv. bílých ryb.

Perlín ostrobřichý

Drobná hejnová ryba z čeledi kaprovití. Patří do skupiny bílých ryb stejně jako plotice, se kterou bývá často zaměňován. Perlín má výrazně červené ploutve (z toho vyplývají lidové názvy červenka, červenopeřice). Rád obývá teplé zarostlé tůně, hlubší řeky a slepá ramena, tedy cejnové pásmo vod na většině území Evropy. Je všežravý, díky hornímu postavení úst sbírá i hmyz z hladiny. Sám se stává často potravou větších ryb. Rekordní úlovek v ČR vážil téměř 2 kg, průměrní jedinci mívají jen kolem 200 g.

Jeseteři

Čeleď jeseterovití (Acipenseridae) zahrnuje několik vývojově nejstarších druhů ryb. Jde o tažné druhy žijící v příbřežních oblastech moří. Třou se ve sladkých vodách, jsou řazeny mezi ryby sladkovodní. Oblastí původního výskytu jsou velké řeky východní Evropy z úmoří Černého, Kaspického a Baltského moře (nejvýznamnějšími jsou Volha, Dněpr, Ural). Před technickými regulacemi na řekách běžně migrovali do Dunaje a následně i do Moravy.

Jeseter hvězdnatý

Živí se drobnými bezobratlými – larvami hmyzu, korýši, mlži a v dospělosti i rybami. Běžně dosahuje délky do 160 cm při hmotnosti okolo 20 kg.

Jeseter malý

Obývá cejnové pásmo. Živí se drobnými bezobratlými (larvy hmyzu, červi, korýši), vzácně také drobnými rybkami. Potravu většinou sbírá ze dna, ale příležitostně i z vodního sloupce a z hladiny. Může dosáhnout délky až 125 cm při hmotnosti 19 kg. Nejvyšší zaznamenaný věk byl 27 let.

Jeseter ruský

Živí se podobně jako ostatní jeseteři drobnými bezobratlými – larvami hmyzu, korýši, mlži a v dospělosti i rybami. Běžně dosahuje délky do 160 cm při hmotnosti okolo 25 kg. Nejstarší evidovaný věk byl 50 let.

Vyza velká

Žije převážně v povodí Kaspického a Černého moře, díle Azovského moře a příležitostně též v moři Jaderském. Před technickými regulacemi na řekách běžně migrovala do Dunaje a následně i do Moravy. Vyza je všežravec upřednostňující živočišnou potravu. V mládí se živí drobnými bezobratlými – larvami hmyzu, korýši, mlži a v dospělosti především rybami. Vyza je dlouhověkou rybou dožívající se i přes 100 let. Může přitom dosáhnout délky okolo 8 metrů a hmotnosti 1000 kg, nejtěžší jedinec měl 1571 kg. Loví se převážně pro jikry známé jako černý kaviár. Kvůli vysokým cenám kaviáru a nadměrnému rybolovu jde již o ohrožený druh.

logo EU

„Společně bez hranic“

Program přeshraniční spolupráce
Slovenská republika – Česká republika
2007 – 2013

Název projektu

ŽIVÁ ŠKOLA – ŽIVÁ VODA

Tento projekt je spolufinancován Evropskou uníí ve výši 85% z Evropského fondu pro regionální rozvoj a 5% ze státního rozpočtu ČR.

 

Design: Robert Číhal, Webadmin: PCHweb.cz   © 2016 Živá voda Modrá
Mobilní průvodce